Máš problém v životě zpomalit? 5 mýtů, které je třeba zbourat.

Ačkoli máme dnes k dispozici spoustu technologií a vychytávek, které nám zefektivňují a urychlují práci, nezdá se, že by nám (lidem obecně) přibylo volného času – ba spíš naopak. Vede nás to k čím dál tím větší produktivitě a tlaku na  výkon, který na sebe vyvíjíme často hlavně my sami. Čím víc toho člověk stíhá, tím víc jako by byl uznáván, jako by se tak měřil úspěch. Píšu to, protože to byl dlouhou dobu můj každodenní chleba. Je ti to taky povědomé? 

Když se cílevědomost stane pastí

Několikrát v životě jsem zažil situaci, kdy jsem byl v režimu obrovského výkonu a vypětí a zasáhnout muselo až moje tělo. Poprvé to bylo, když jsem ještě jako kluk závodně plaval. Škola a tréninky zabíraly téměř veškerý můj čas a já na okamžik podlehl představě sportovní kariéry. Pak ale přišly zdravotní problémy a tělo dalo jasně najevo, že tudy cesta nevede.

Když jsem se rozhodoval, co po základce, moje srdce si přálo jít “na kuchaře”. Místo toho jsem ale šel na gymnázium, i když mě to nebavilo, stejně tak jako ekonomická vysoká škola se zaměřením na IT. Bylo to ale přece rozumné rozhodnutí, nebo ne…? Po škole jsem si našel práci v IT, byť pro mě byla nezáživná a ubíjející. Do toho jsem ještě masíroval a konzultoval s lidmi zdravý životní styl. Chtěl jsem vše zvládat a “něco dokázat”. Nicméně jsem se dostal až do fáze, že jsem trpěl úzkostnými stavy a dlouhodobými problémy se zažíváním. Díky tomu jsem se svými 189 cm měl už po druhé v životě pouhých 69 kg. 

Až mě mé tělo opět zastavilo a řeklo dost, takhle ne, potřebuješ vypnout. A tak jsem vypnul, úplně všechno. 

Cesta srdce jako cesta ke zdraví a rovnováze

V roce 2019 přišel zlomový bod, kdy jsem konečně poslechl dlouhodobé volání svého srdce a odjel na vysněné dobrodružství po dálném orientu. Vyrazil jsem absolutně bez plánů, jakýkoliv předchozích zkušeností a s téměř prázdnými kapsami, zato s otevřeným srdcem a hlavou plnou nesplněných přání. Díky tomu jsem sám několik měsíců, během kterých jsem zažil ty nejtěžší, ale i nejúžasnější chvíle svého života, putoval po tropické Srí Lance, pestrobarevné Indii a vysokohorském Nepálu. O mé cestě, vzniku a smyslu projektu TOMCHAi si můžete přečíst TADY.

Dogmata stranou, je čas na změnu

Jestli si teď říkáš, že takový krok si nemůžeš dovolit, nemáš k tomu podmínky a prostředky, nebo bys i rád/a, ale svazuje tě mnoho omezujících přesvědčení, čti dál. Pro každého z nás je tu totiž možnost udělat změnu ve prospěch svého zdraví, vnitřního klidu a cesty srdce. Nemusí to být pro každého tak velké kroky jako cesta kolem světa, někdy stačí jen změnit způsob myšlení.

1. To, co mě baví, mě neuživí! => Zábava a hojnost jdou ruku v ruce.
2. V životě je nutné se zapřít a dělat kompromisy. => Vítám řešení, která jsou se mnou plně v souladu.
3. Je třeba hlavně máknout a něco dokázat. => Kvalita prožitku a tvorby je měřítko úspěchu.
4. Dospělý život není hra, mám spoustu povinností. => Žiju zodpovědně, přesto s hravostí a lehkostí.
5. Musím dělat to, co se ode mě očekává, abych nezklamal/a. => Mohu svobodně žít podle sebe a tím přinášet radost i ostatním.

Tak co, najdeš odvahu se zastavit? Skvěle tě v tom může podpořit třeba i šálek lahodného TOMCHAi, který tu přesně od toho je. Proč to není jen obyčejný čaj, si můžeš přečíst TADY.